V ČNB se uskutečnila konference o klimatických zátěžových testech

Dne 4. dubna 2025 se v České národní bance uskutečnila konference o klimatických zátěžových testech, kde se svými zkušenostmi vystoupili zástupci ČNB, ECB i bankovního sektoru. Konference spoluorganizovaná ČNB, ČBA a ECB navázala na konferenci z ledna 2023, která se věnovala obdobnému tématu.

ČNB informovala o svém přístupu ke klimatickým změnám, kdy jako orgán dohledu nemá výslovný mandát omezovat příčiny změny klimatu, avšak v rámci svého stávajícího mandátu zajištění finanční stability i) sleduje idiosynkratická i systémová rizika finančních institucí a finančního systému, ii) odhaduje jejich střednědobé i dlouhodobé důsledky pro stabilitu finančního sektoru a iii) případně může uplatnit přiměřená opatření či nástroje, které by identifikovaná rizika omezovaly a posílily tak odolnost finančního systému či jeho součástí.

Úvodní slovo na konferenci přednesl člen bankovní rady Jakub Seidler. Dle něho je prioritou ČNB zajišťování cenové a finanční stability. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že mandát centrální banky s klimatickou změnou příliš nesouvisí. Klimatické změny, ale i opatření přijímaná v reakci na ně, však pro finanční sektor přinášejí řadu výzev, kterými se centrální banka při hodnocení odolnosti sektoru musí zabývat.

Klimatické zátěžové testy podle něj představují relativně novou, avšak dynamicky se rozvíjející disciplínu v oblasti hodnocení odolnosti finančního sektoru vůči klimatickým rizikům. Česká národní banka se v této oblasti inspiruje nejen vlastními zkušenostmi a dlouhodobou praxí v provádění tradičních zátěžových testů, ale také poznatky a metodikami rozvíjenými na mezinárodní úrovni - zejména v rámci Evropské centrální banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a dalších mezinárodních institucí. Proto je rovněž důležité mít a dále rozvíjet platformu pro otevřený dialog s bankami i odbornou veřejností. Dnešní konference ČNB, jež navazuje na první obdobné setkání z ledna 2023, tuto roli plní.

Zástupce ČNB T. Kadrmas (vedoucí referátu zátěžových testů v sekci finanční stability) podrobně prezentoval výsledky klimatických zátěžových testů domácího bankovního sektoru provedených na podzim loňského roku. Ukázal, že domácí bankovní sektor by měl zůstat odolný, a to i vůči nepříznivému ekonomickému vývoji způsobenému materializací vybraných tranzitivních a fyzických rizik spojených s klimatickou změnou, který by byl koncentrován do horizontu nejbližších sedmi let. Současně upozornil, že vybraná tranzitivní a fyzická klimatická rizika dále porostou a budou představovat určitou zátěž pro nefinanční i finanční sektor. A přestože se dostávají do popředí zájmu i jiná rizika, nyní primárně spojená s geopolitickým napětím a obchodními válkami, bude ČNB klimatickým rizikům i nadále věnovat pozornost v rámci zátěžového testování.

Zástupce ECB Ch. Kok (Head of Division, Stress Test Experts) ve své prezentaci shrnul výsledky a zkušenosti ECB v oblasti klimatických a klasických zátěžových testů a nastínil další plány. Zdůraznil, že efektivní řízení rizik vyžaduje jejich důkladné poznání, přičemž klíčovou roli hraje hodnocení významnosti klimatických a environmentálních (C&E) rizik s využitím kvalitativních i kvantitativních metod. Uvedl, že více než 85 % institucí již zavedlo základní procesy pro identifikaci a řízení C&E rizik, přibližně 10 % bank v této oblasti stále zaostává. Zátěžové testování nadále představuje klíčový nástroj dohledu, který je třeba dále rozvíjet, aby byl flexibilnější a umožňoval rychlejší a cílenější analýzu scénářů s výhledem do budoucna. Významnou výzvou spojenou s klimatickými zátěžovými testy přitom zůstává jejich zjednodušení a snížení nákladů pro banky.

Zástupce bankovního sektoru P. Franěk (ředitel řízení rizik, Česká spořitelna) se podělil o konkrétní praktické zkušenosti s řízením klimatických rizik. Prezentoval model na řízení klimatických rizik, který je založen na propojení klimatických scénářů NGFS (Network for Greening the Financial System) s hospodářskými výsledky konkrétních firem prostřednictvím energetického mixu těchto firem. Pomocí tohoto modelu je tak banka schopna kvantifikovat dopady jednotlivých klimatických rizik do parametrů úvěrového rizika a do nákladů na riziko.