Matfyz a FSV spojila exploze umělé inteligence

[Link] Digitální technologie dokážou společenským i humanitním vědám otevřít okna do úplně nových výzkumných obzorů. Musíte ale vědět, jak na to. S touto ideou Jiří Kocián s kolegy z Fakulty sociálních věd UK založil Výzkumné centrum pro integraci digitálních humanitních věd a obrátil se na Ústav formální a aplikované lingvistiky Matfyzu. Jejich spojení ukazuje, jak je dnes potřebné a užitečné propojovat týmy napříč tak rozdílnými obory.

Jiří Kocián se zabývá dějinami a soudobým děním v jihovýchodní a střední Evropě, včetně otázek souvisejících s přítomností Židů v tomto regionu. Díky tomuto zaměření se stal v roce 2016 koordinátorem Centra vizuální historie Malach. To nejen badatelům, vyučujícím a studujícím, ale i široké veřejnosti už patnáct let zpřístupňuje digitální archivy tisíců nahrávek orálně historických rozhovorů s pamětníky zejména holokaustu. Technické zázemí této iniciativě poskytuje Matfyz, což vytváří podnětné podhoubí pro prohloubení spolupráce Matfyzáků se společenskovědně orientovanými kolegy a kolegyněmi například i z FSV UK.

"Komunita badatelů v digital humanities je jakési interdisciplinární pole, kde se potkávají lidé, kteří se zabývají jazykovými technologiemi, počítačovou lingvistikou, rozpoznáváním mluvené řeči, organizací a správou dat a zároveň se snaží implementovat všechny tyto metody do výzkumu, který řeší otázky, jež si pokládají společenské a humanitní vědy," vysvětlil Jiří Kocián, který byl tím, kdo hledal cestu, jak tyto dva zdánlivě odlišné světy propojit. Vycházel z vlastní zkušenosti, kdy ještě jako doktorand pátral po tom, jak se s digitálními technologiemi a metodami, které pro výzkum nabízejí, naučit pracovat.

Digitální humanitní vědy

S touto vizí kolem sebe sdružil užší pracovní skupinu a v roce 2023 založili na Institutu mezinárodních studií FSV UK Výzkumné centrum pro integraci digitálních humanitních věd. Obrátili se pak na ředitelku Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK Barboru Vidovou Hladkou a její kolegy Silvii Cinkovou a Martina Holuba, aby společně rozpracovali myšlenku certifikovaného studijního programu zaměřeného na digitální humanitní vědy zastřešeného právě oběma zmíněnými pracovišti.

[Link]

"V loňském akademickém roce byl oficiálně zapsán do SISu předmět Umělá inteligence pro humanitní a společenské vědy, jeden z kurzů certifikovaného programu. Je to stále ještě novorozeně, ale jeho příběh navazuje na předchozí výuku strojového učení na Matfyzu," vysvětlila Barbora Hladká a upozornila, jak dynamicky se tato oblast v posledních letech rozvíjí.

"Když jsme pozorovali tsunami, kterou spustilo to, čemu se všude, bohužel často nepřesně, říká AI, umělá inteligence, uvažovali jsme, zda naši zkušenost a znalost nepřenést právě do humanitního prostředí, protože jsme vnímali, že debaty, které se vedly o umělé inteligenci v médiích, jsou více či méně zkreslené a nepřesné. Zároveň jsme si uvědomili, že naším kurzem vstupujeme my, matfyzáci, do úplně jiného kulturního prostředí, a proto musíme upravit jazyk i způsob výkladu tak, aby naše úsilí směřovalo ke smysluplnému cíli. Před oficiálním spuštěním certifikovaného programu jsem loni pilotně učila zmenšeninu kurzu, jakousi ochutnávku, na jejímž konci jsme se i se studujícími, kteří se zapojili, shodli na tom, že má smysl v tom pokračovat," usmívala se Barbora Hladká.

Výzkum založený na datech

Cíl certifikovaného programu je jasný: vyvolat v humanitně a společenskovědně orientovaných studujících nebo začínajících vědcích zájem o to, řešit výzkumné otázky metodami postavenými na datech, jejich statisticky správné analýze a interpretaci nezatížené předsudky. Snahou je také vysvětlit, že umělá inteligence není jenom v současné době populární ChatGPT.

Jiří Kocián na podzim odjel hledat inspiraci na Department of Political Science Rutgers University v New Jersey, kam vycestoval díky Fulbrightovu stipendiu. "Vybral jsem si pracoviště, které se dlouhodobě prosazuje ve využití komputačních technologií ve výzkumu. Všichni se tady skriptování a kvantitativní metody učí už od 80. let. Tuto interdisciplinární znalost, a to napříč věkovými skupinami akademických pracovníků, tady mají všichni velmi dobrou. Vnímají to jako naprosto samozřejmou součást vzdělávání v oboru. Ještě víc si tím uvědomuji, jak důležité je systematicky tuto kulturu pěstovat i u nás. Tento trend navíc vidíme i jinde ve světě," podotkl.

Vzdělávání pro praxi

Ony to totiž také nejsou znalosti a dovednosti, které by byly užitečné jen pro lidi, kteří zůstanou ve výzkumu. Právě z Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde Jiří Kocián působí, míří velká část absolventů a absolventek na ministerstva, do neziskového sektoru, do různých mezinárodních organizací, kde takové znalosti mohou efektivně uplatnit.

[Link]

"Líbil se mi příklad, který uváděla Barbora ve zmíněné ochutnávce. Ukazovala totiž, jak se během covidu dezinterpretovala data, protože vlastně nikdo pořádně nerozumí základům statistiky, a to jsme viděli i ze strany představitelů státu. Je třeba si uvědomit, že vzděláváme komunitu budoucích expertů, kteří budou pracovat ve státní správě, v neziskovém sektoru, v mezinárodních institucích a organizacích i v soukromé sféře. Přesně tento typ expertízy a dovedností uplatní v pracovním procesu. Dostáváme se tím k třetí roli univerzity, kdy reflektujeme kulturní společenskou proměnu, přispíváme do diskuze z odborné stránky a zároveň budujeme kapacity, které Česká republika a její společnost potřebuje. A ještě víc je to patrné v této době, kdy jsme zažili explozi hlubokého učení a velkých jazykových modelů, a v době plné velkých úskalí, jež musíme společně překonávat," završil Jiří Kocián.

doc. Mgr. Barbora Vidová Hladká, Ph. D.

Absolventka Matematicko-fyzikální fakulty UK. Jako postdoc působila na Johns Hopkins University v USA. V současné době je vedoucí Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK. Zaměřuje se na problematiku zpracování přirozeného jazyka, extrakci informací a aplikaci strojového učení v různých oblastech, zejména v humanitních a společenských vědách.

PhDr. Jiří Kocián, Ph. D.

Absolvent Fakulty sociálních věd UK, kde v současné době působí na Institutu mezinárodních studií, souběžně s Ústavem formální a aplikované lingvistiky MFF UK. Zabývá se současnými problémy demokracie a soudobými dějinami ve střední a jihovýchodní Evropě, orální historií a problematikou holokaustu a post-holokaustu. Je koordinátorem Centra vizuální historie Malach na ÚFAL MFF UK a vedoucím Výzkumného centra pro integraci digitálních humanitních věd na IMS FSV UK.